MFC Česká korouhev je sportovní klub středověkého plně kontaktního boje, založený v polovině roku 2018 na základech mnohem staršího spolku, původně sdružujícího české skupiny historického šermu, divadelních spolků, řemeslníků a milovníků středověku a oživlé historie. Věnujeme se především sportu, který se oficiálně nazývá HMB, neboli Historical Medieval Battles. HMB sport se velice rychle rozšířil po celém světě a dnes již najdeme sportovní kluby jako je ten náš na všech kontinentech. Již přes 30 národů světa bojuje každý rok o prvenství v rámci mistrovství světa, či dalších domácích a mezinárodních turnajích a soutěžích, jako je globální Buhurt International liga. Týmy našeho sportovní klubu se účastní domácích i zahraničních turnajů, exhibičních promo zápasů a galavečerů. Věnujeme se také soft verzi pro děti a dorost a dveře našeho sportovního kroužku jsou otevřeny i těm nejmladším bojovníkům! O historii a vývoji České korouhve se dozvíte na stránce Historie České korouhve.
Prvním a nejstarším sportovním týmem jsou naši Pikarti, inspirovaní post-husitskými náboženskými sektami konce 15.stol. Dalším je tým Haugwitz pojmenovaný po veliteli obávané Černé legie krále Matyáše Korvína, a dále nově vznikající ženský tým Bekyně odkazující se na ženské hnutí vzniklé již ve 13.století, jehož členky neskládaly řeholní sliby, ale žily způsobem podobným řeholníků. Zajímají vás naše dosavadní sportovní výsledky? Zajímá vás co je u nás nového?
Pikarti jsou sportovní tým středověkého plně kontaktního boje, úřadující pod záštitou HMB klubu České korouhve. Svoje barvy, symboly a název odvíjíme od skupiny domácích sektářských náboženských fanatiků poloviny a konce 15. století, kteří si vykládali víru "po svém" a páchali nejrůznější zvěrstva, kdy "...v noci mordovali a ve dne smilstvo páchali, na hranici šli z vesela...". Pikartských sekt a sektiček bylo mnoho, mezi nejznámějšími Adamité. "Smilnili, vraždili a nazí u toho chodili" - vyprávějí kroniky. V roce 1421, se Jan Žižka na to nemohl již déle vynadívat (ačkoliv byl již slepý) a vytáhl proti táborským Pikartům do boje a na ostrově u Nežárky je nemilosrdně pobil. Po potlačení stoupenců sekty během 15. století slovo „pikart“ nabylo hanlivý význam, stalo se v podstatě synonymem pro "kacíře". Byli tak označováni nejen utrakvisté (ať již umírnění či radikální), ale často dokonce i katolíci (ze strany utrakvistů). Více se o Pikartech a jejich historii dozvíte na zvláštní stránce tomu věnované, viz. Historie Pikartů.
Haugwitz je sportovní tým středověkého plně kontaktního boje, úřadující pod záštitou HMB klubu České korouhve. Svoje barvy, symboly a název odvíjíme od velitele obávané Černé legie hejtmana Jana Hanuše Haugwitze z Biskupic. Hejtman Haugwitz velel tzv. Černé armádě (legii), Maďary nazývané "Fekete Serég", vojenskému útvaru složeného především ze slovanských a zejména husitských bojovníků, tvořících jádro vojska česko-uherského krále Matyáše Korvína, čítající až několik desítek tisíc bojovníků. Tento vojenský útvar získal svůj název údajně dle černého brnění, které měl Jan Hanuš do bitev nosit. Podle nálezů však zjišťujeme, že celá armáda chodila v černém a to z mnoha převážně praktických důvodů. Černění se používalo pro ochranu zbraně a jako soudobé maskování, vhodné pro noční vojenské operace. K jeho slavným počinům patřilo například dobytí Vídně či porážka vojsk Osmanských Turků v Bitvě na Chlebovém poli. Náš tým se chce krom sportovní činnosti také zabývat rekonstrukcí osobní glévy (jednotky) tohoto významného českého vojevůdce. Černá rota zajišťovala především jeho ochranu a tvořila elitní oddíl v rámci obávané Černé armády. Více se o historickém pozadí týmu Haugwitz dozvíte na zvláštní stránce tomu věnované, viz. Historie Haugwitzů.
Bekyně jsou nově vznikající ženský sportovní tým středověkého plně kontaktního boje, úřadující pod záštitou HMB klubu České korouhve. Svoje barvy, symboly a název odvíjíme od ženského hnutí v katolické církvi vzniklého ve 13. století a rozšířené nejen na území dnešní Belgie a Nizozemí, ale též na území zemí Koruny České. Bekyně jinak také původně nazývané "Beguines" (laičky) žily způsobem života podobným řeholníkům. Budovy konventů bekyň se nazývaly bekináže, kde tyto mnišky přebývaly. Žily v těchto polomnišských komunitách, ale neskládaly formální řeholní sliby, ačkoli slíbily, že se neprovdají, dokud budou žít jako Bekyně. Mohly však kdykoliv svobodně odejít a řeholi opustit. Oddávaly se dobrovolně chudobě, péči o chudé, nemocné, potřebné a náboženské oddanosti. Právní postavení žen ve vztahu k církevní a laické vrchnosti bylo nejasné, proto se často dostávaly do křížku s církevní i světskou mocí a končily často upálené na hranicích. Po bekyních byl také pojmenovaný druh nočního motýla (můry) tzv. Bekyně mniška, dle svého černobílého zbarvení křídel. Milé dámy, pokud byste se chtěly přidat k týmu našich neohrožených bojovnic, neváhejte, verbujeme! Více se o Bekyních a jejich historii dozvíte na zvláštní stránce tomu věnované, viz. Historie Bekyní.
